† 10. 03. 2011 | kód autora:
l8PTak a je to tady, dnešní a zítřejší den rozhodne o tom jestli zvítězil populismus a plané sliby nebo lidii budou volit svym srdcem a rozumem co jim přijde a nepřijde správné, sám ještě nejsem rozhodut koho volit, je tu spousta pro a proti u spousty kandidátů, první věcí je, má cenu dávat hlas malým stranám u kterých se dá předpokládat že se nedostanou do porlamentu, nebo si vybrat dejme tomu z tý osmičky kandidátů kteří mají šanci? Druhá věc je koho vybrat, čím mne přesvědčí, klidně bych volil levici, kdyby tady nějaká pořádná levicová strana byla. Moje definice levice je zdravotnictví zadarmo vyspělej penzijní systém a školství přístupné všem, jenže to by tu musely být velké daně. Takže ve skutečnosti levicové myšlenky a vize nejsou zadarmo, zaplatíme za to, podle toho kolik vyděláváme. A v tom případě vyvstává otázka rovné nebo progresivní zdanění. Jak říkají transparenty SPOZ, progresivní zdanění je solidární, ano je, ale jak velká progrese tam má být? Jakym právem můžeme vyžadovat po těch kteří sou inteligentí, mají vizi, jdou si za ní, pracují od rána do večera, nejen absolutně ale i relativně víc peněz než od lidí, kteří jsou u pracovního pásu, mají minimální zodpovědnost, nemusí být tak psychycky vyčerpaní spoustou problémů, pracují na směny a 8 hodin denně? A co se stane když příliš zdaníme podnikatele a velké firmy? Podnikatelé a firmy budou mít míň peněz. A kdo to odnese nejvíce? Myslím že firmy budou chtít zefektivnit výrobu a to se nejlépe dělá snižováním nákladů, a není náklad i mzda zaměstnance. Ano je, takže buď zaměstnanec dostane výpověď nebo na něj bude vyvíjen větší tlak co se týče práce, a podnikatel, logicky, bude chtít aby měl sám pořád co nejméňe práce za stejný peníze, je to pochopitelné, z jakých důvodů asi zaměstnává lidi? Osobně je rovná daň asi spravedlivější. To je důvod proč jsem orientovaný napravo, i přesto že jsem zatím v mém životě nic nedokázal, nemůžu se pyšnit velkým majetkem ani velkým platem, takže spíše to odnesu více než kdybych volil levici, ale správná cesta není vždy ta jednoduchá. Líbí se mi program TOP09, pokud se splní do velkého procenta tak naše zadluženost klesne hodně rychle, ale bude to hodně bolet, budeme si muset utáhnout opasky, ale to vše je naše chyba, nešetřili sme v době rozkvětu a kdy přišla krize tak nešetříme taky, kdybychom se na krizi připravili(a nejde říct že na něco takového se nedá připravit, je to o ekonomickém cyklu a kdokoli kdo vládne něčemu takovému jako je stát tak by to měl vědět) a nezadlužovali se v prosperujících dobách, mohli bychom se zadlužit bez sebemenšího problému v době krize. Ne v době krize se zadlužit ještě více než v normální a nemít ani na splácení úroků a dluhopisů, vždyť kdyžto chápu já, středoškolák s maturitou, proč to nechápou ti nahoře? Měl jsem strach jak dopadnou volby, teď už nemám, známý mi řekl že je jedno jak to dopadne protože stejně v roce 2012 skončí svět, tak to ty dva roky ještě nějak odkroutíme...
Je dobře že pujdete volit, už jenom proto že když nepujdete tak nemáte morální právo příští funkční období kritizovat politiky jakou sou to hajzlové, protže vy můžete za to že se tam nedostal někdo lepší a nesete větší vinu, než ta hromada lidí která jen slepě věřila slibům.Věřit není chybné, hlavně když ty sliby zní opravdu nádherně, ale apatie zabijí. Nashledanou.
† 10. 03. 2011 | kód autora:
l8PKdyž se podívám zpět do mého života, dá se rozdělit na několik období, dětství nemá cenu popisovat, spoustu věcí co se udála si nepamatuju, na spoustu věcí mám zkreslený informace jak to tedy ve skutečnosti bylo. Dá se říct že formulace mé osobnosti a názorového smýšlení začalo s přestupem na 6ti leté gymnázium. Vzhledem k tomu že mě tam znalo minimum lidí mohl jsem učinit změnu své osobnosti, aniž by si toho někdo všiml. Dejme tomu že začalo období Honzýka, byl sem chytrej možná až přechytralej, všichnii si o mne myslleli že už od prváku(8. třída) kouřím marihuanu, byla to taková role která mi vlastně byla přiřazena, a já jí nakonec dokonale hrál. Výhodou(tou dobou) pro mne bylo že sem se nemusel učit aniž bych měl problémy s prospíváním, a vzhledem k tomu že sem neměl svůj přirozenej motivační motor, na vše jsem sral, čehož teď lituji, ale naštěstí pro mne není pozdě. Nevim co si o mne tou dobou mysleli ostatní, ale myslim že v podstatě celá společnost se dá rozdělit na dvě skupiny, jedný sem svým jednáním pro smích, druhá mne respektuje za mé úmysly, činy a myšlenky, a mám mne ráda. V této době jsem byl jakýsi začínající geek, bohužel tim že sem viděl nepotřebu učení tak sem se nepřerodil do uplného geeka ale nakonec, praveděpodobně z nudy jsem začal kouřit onu marihuanu.Teda začalo to takhle, nejdřív sme hráli v internetové herně multiplayer hry, např CS, firearms, AvP, sem tam i AoE2, pak jsem zacal chodit do cajovny kde jsme bohémsky pili čaj a kouřili vodní dýmku, běhém éry chození do čajovny jsem ochutnal poprvé marihuany. Bylo to na lyžáku o jarních prázdninách během 3. ročníku(originální 1.ročník SŠ). Nejdříve to nebylo časté třeba jednou měsíčně, postupně, z věčného nicnedělání jsem kouřil častěji a častěji. Mezi mými huličskými přáteli jsem byl vyjímka, jediný sem nekouřil(15-16 rok života) Jsem hloupý že jssem začal při éře hospodování, jediná má náplň dne, kromě toho být ve škole ve které jsem byl pravidelně s minimem zameškaných hodin. bylo hulit nebo chlastat. vzhledem k tommu že to lezlo docela do peněz a jakožto nevýdělečně činný mi kapesné od rodičů nestačilo, začal jsem prodávat marihuanu. A tím začalo druhé období mého života, nazval bych ho asi pípí smažka, ne že bych smažil to ne, ale mezi gymnazisty jsem byl za feťáka navíc k tomu pomohly moje vlasy, jeden velkej dread, vypadal nechutně, vědět to dřív než když jsem ho ostříhal, ostříhal bych ho dávno, no jo ale všichni ti kteří se na to museli dívat mi to mohli říct že to je opravdu velmi nechutné. neřekli jejich chyba já se na to dívat nemusel. Éra pípího smažky je jedna velká šmouha, hulil sem hodně, chlastal sem hodně, jenom zevl, nic zajímavýho, jediný čemu za to vděčim že sem poznal spoustu lidí, sice většina je bezcená, ale pár lidí si vážím do teĎ a vím že bez toho bych je buď nepoznal nebo neměl možnost je poznat tak důkladně, a v té době jsem zjistil že jsem závislý na lidech, a teda také na hudbě. Konec pípího smažky zavinila má první partnerka, objevil jsem kouzlo sexu a radši sem šukall nebo byl s ní a řešil zhovadilosti, ne že bych přestal hulit to ne, ještě dlouho sem hulil po ní, ale tim že sem trávil spoustu času s ní tak jsemm neměl čas na prodej drog a nakonec tmé zákazníky přebrali jiníí, a navíc jsem dostal od nějaký tý smažky vši takže můj chleba co sem měl na hlavě šel dolů, já prokoukl vypadal slušně a zodpovědně(nebo zodpovědněji než před tim, a začal můj maturitní ročník. Tou dobou jsem v podstatě neměl vytvořenou osobnost, pracoval jsem za barem a připraavoval se na to až vbypadnu z gymnázia a budu moci přetvořit svou osobnost na někoho jinýho. Když jsem se stěhoval do prahy( po maturitě) tak jsem chtěl už konečně dospět, vzorně se učit a pracovat abych měl na svoje výdaje, nakonec po prvním semestru jsem se vysral na práci a a žil z peněz rodičů, tkaová malá ,nbebo spíš velká, pijavice. hulil jsem ještě víc, a můj přerod se moc neusutečnil jen sem se stýkal s novými lidmi nic víc. Je to takovéá éra Žužu, přechodná zmatená, mířil jsem svou leností a flákáním čím dál tim víc do sraček ale zároveň jsem byl dostatečně uvědomělý že s tím už musim něco konečně udělat ale neudělal . Až do nedávna, rozhodl jsem se změnit, přestal jsem kouřit marihuanu, myslim si že to bylo esenciální pro změnu, i pžřesto že matrtihuana nebo myšlení a filozofování pod vlivem thc pro mne bylo naprosto převažující a přiznejme si je to těžký, myslím se že vv podstatě období s moji poslední přítelkyní bylo období přerodu, ale myslel sem si že potřebuju pomoc že potřebuju se o někoho opřít abych , ale místo opírání jsem spíš zapomínal na svoje problémy a flákal se s ní, nna druhou stranu vše to co sem s ní zažil , bylo k něčemu dobré, možná bylo dobré všechno ale je to čerstvý a cítím se ukřivděný takže to hodnotím zatím negativně, i když jakým právem odnotím, měl bych spíš pozorovat a ne soudit, co jsem za člověka abych soudil, jak já, osoba která ví hovno jak to tayd funguje soudil co je dobrý a co je špatný, všechno je zkušenosti, a každá zkušenost je dobrá, ať je dobrá či není. A pomohla mi právě v tom že se konečně musím odpoutat od svých pout k současným osobnostem a skoncovat s tímto životem. Nemyslím sebevraždu, myslím opravdu přerod v někoho lepšího krásnějšího(duševně) uvědomělejšího, zodpovědnějšího. Bude k tomu potřeba hodně vůle, a taky hodně štěstí. Mé jméno je Jan, těší mne, myslím si že mám pěkné jméno tak proč ho neprezentovat jak nejlépe dovedu, tak proč se schovávat za nějaké přezdívky nebo zkomoleniny. Držte mi palce.
